Když jsme budovali základy pro plot, udělali jsme taky základy pro zahradní domek. A pěkně poctivě. Základový pás, beton, jeden šár ztraceného bednění. A protože v tomhle místě bude po terénních úpravách kopeček (protože vykopaná hlína by měla zůstat na pozemku), bylo potřeba základy zahradního domku zvýšit.

Do toho jsme se pustili ve stejný den, jako jsme stavěli plot. Jen jsme počkali až všichni odjedou. Ne proto, že bychom si to chtěli užít pěkně ve třech (protože Velký Karel s námi zůstal), ale protože nám bylo hloupý kamarády dál zdržovat.

Do usazeného prvního šáru jsme lili beton rovnou z kolečka. Pak jsme položili vodorovnou armaturu (svislou jsme měli navrtanou už předtím). A abychom si prostor uvnitř budoucího zahradního domku zbytečně nezmenšovali, stavěli jsme druhý šár ztraceného bednění z bloků o tloušťce 10 cm. Jenže nám při plánování nedošlo (alespoň mně ne), že jedna stěna tohohle bednění nebude opřená o bednění pod sebou. Seděla teda na relativně čerstvém betonu (i když vlastně zavlhlém, který byl zředěný vodou). Jenže tím pádem se ztracené bednění naklánělo. A na zatvrdnutí betonu v prvním šáru jsme čekat nemohli, protože by se pak betony nespojily.

Nejdřív jsme teda zkusili ze zavadlého betonu udělat na té správné straně malý pohoří (rozuměj kopečky). Jenže i tak to pořád padalo. Tak jsme tam nastrkali větší kousky ze štěrku. To už vypadalo o dost líp. A taky už byl večer, skoro tma. Takže jsme jeli domů a doufali, že to bude v pohodě.

Nakonec ten druhý šár v absolutní vodorovině nebyl. Ale Karel rozhodl, že to takhle může zůstat. Takže to asi žádná katastrofa nebyla.

Po pár dnech jsme v budování základů pro zahradní domek pokračovali. Do vnitřního prostoru jsme naváželi hlínu i zbylej beton (ten jsem musela ručně odkopat krumpáčem, protože už z něj byl kámen). Potřebovali jsme si připravit půdu pro budoucí dlažbu (hodně budoucí, tu budeme řešit asi až úplně nakonec a možná ještě později). Postupně jsme navážku hutnili našim vlastnoručně vyrobeným dusátkem (z betonu, plastový trubky a železa, který jsme našli na zahradě). To byla taky pěkná makačka. Hutnění jsme po nějaké době opakovali, protože hlína si postupně sedla.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *