Martina a Karel. Ona je humanitně vzdělaná, on je ajťák. Ona nemá moc trpělivosti, on je schopný se maličkostmi zabývat hodiny a dny. Ona chce mít všechno nejlépe včera, on si vše raději rozmyslí a promyslí. Jí jsou některé věci šumafuk, jemu není šumafuk nic. Ona má z paneláku a sídlišť osypky, on je má rád.
Oba baví něco vytvářet a být venku na čerstvém vzduchu. Oba chtějí mít “to svoje” (i když důvody jsou jiné). Oba se shodli na stavbě domu. A oba si myslí, že to nikdo neudělá tak dobře, jako oni.
A pak je tu ještě Rozinka. Ta je šťastná na gauči v bytě i venku na pozemku. Tam ale musí mít svůj polštář a někdy i deku. A ne proto, že je to gaučák, ale protože je už stará a mohla by se nastydnout.
A taky s nimi staví Velký Karel. To je Karlův táta. Hodně jim pomáhá. Občas přijede i Martiny táta. Taky se jmenuje Karel :). Když se sejdou všichni tři Karlové na stavbě, tak je v tom trochu zmatek.
Původně neměli v plánu všechno dělat svépomocí. Ale nikoho jinýho nenašli. Teda nikoho, kdo by byl pečlivej. A nikoho, kdo by si za to nevzal nesmyslný (podle nich) peníze.