Je fascinující, co všechno se během stavby dozvím novýho. Kdo by to byl řekl, že strop se dá udělat tolika způsoby. A kdo by to byl řekl, že je možný si ho udělat svépomocí a on nespadne.
není strop jako strop
Když jsme se během přípravy projektu rozhodovali pro strop, byly ve hře tři varianty. Strop z předpjatých panelů, skládaný strop (nosníky a stropní vložky) a monolitický strop. Každý pro nás měl svoje výhody a nevýhody.
Strop z předpjatých panelů je hned hotový. Prostě přijede jeřáb, položí panely na stěny a je to. A taky je hned pochozí a může se plně zatížit. Jenže tenhle strop nikdy nebude monolitickej. Navíc ho drží pohromadě předpjatá výztuž a jak víme z Trojské lávky, tak není nesmrtelná. A před jeho pokládáním musí být hotový věnec.
Udělat skládaný strop je oproti tomu docela náročný. Časově i fyzicky. Kromě jeřábu (aby zvedl nosníky na stěny) je potřeba i mix betonu s pumpou. Ale vznikne z toho v podstatě nesmrtelný monolitický strop. A věnec se dá udělat jako součást stropu (tak jsme to nakonec dělali my).
Skladaný stropy se pak dělají z různých materiálů. Stropní nosník může být kombinace keramiky a betonu nebo jenom betonový. A samozřejmě je v něm nějaká výztuž. Stropní vložky jsou pak buď cihelné, betonové nebo pórobetonové. A taky jsme narazili (projektant nás navedl) na stropní vložky z dřevotřísky. A určitě jsou i nějaké další, na které jsem nepřišla.
Monolitický strop by zabral nejmíň místa (byl by nejtenčí), ale vyšel by nejdráž. Navíc dělat podbednění celýho stropu ručně by byla asi pěkná otrava.
A ačkoliv vyžaduje víc času i víc práce, vybrali jsme si skládanej strop. Máme totiž tenký zdi (17,5 cm) a pro ně je dobrý mít monolitickej strop. Celý se to tím zpevní.
stojky, průvlaky a podpora
Než se na zdi položí stropní nosníky, je potřeba připravit podpěry. V té délce (u nás 7,5 metrů) by se nepodepřený nosník prohnul už sám o sobě a pod tíhou stropních vložek a betonu by určitě i prasknul. Podle dodavatele jsme museli mít tři řady průvlaků. V každý řadě jsme pak měli stojky mezi 80 a 110 cm od sebe.
Hodně sofistikovaný stojky (rozuměj dole to má nožičky, aby to stálo samo o sobě, nahoře to má vidlici na umístění trámků) se dají půjčit v půjčovně. Karel tuhle variantu zavrhnul hned na začátku. Zjistil si totiž, kolik by nás to vyšlo. Cenově je tahle varianta schůdná ve chvíli, kdy je tam potřebujete mít jen chvíli.
Low costová varianta je, že si na pile koupíte kulatinu a pak ji na stavbě do té správné výšky (mluvím o milimetrech až jednotkách centimetrů) dostáváte klínama. Tohle jsem zase už od počátku odmítala já. Přišlo mi to příliš nepřesný a nestabilní. Ale přesto jsem obvolala asi tři pily, jestli kulatinu mají. To je vidět, kdo má u nás hlavní slovo.
Nakonec jsme si stojky půjčili od našeho kamaráda, který má menší stavební firmu a zrovna je nepotřeboval. Byly už trochu starší, lehce zrezivělé, některé nešly moc šroubovat, ale svůj účel splnily perfektně. Stálo nás to jeden pytlík Pedro bonbónů a nějaké drobné nářadí. Tímto mu děkuji za čtyřměsíční podporu.
Samotné stojky ale nejsou k ničemu. Bylo potřeba ještě pořídit trámky. Podepřené trámky vytvoří průvlak – strop tak nebude podepřenej jen v určitejch bodech, ale průběžně. A už jsem zase u toho, že fotka to řekne líp než já.
podepření
A tak těsně před tím, než nám měli přivézt stropní nosníky, jsme rozmístili stojky. Vždycky jsme dvě stojky vyšroubovali do správný výšky (rozuměj přibližný výšky stropu) a položili je na zem. Hřebíkama jsme k nim přichytili trámky a pak obě stojky postavili najednou. No jo, jenže ono to samo o sobě samozřejmě nedrží. Takže jsme jednotlivý stojky zapřeli paletama. Když jsme takhle postavili dvě řady, spojili jsme je mezi sebou (v úrovní trámků) prknama. Ten zbytek jsme dodělali už s nosníkama na zdech.
Taky jsme se dost natrápili s předpjetím stropu. Když totiž na připravený bednění (stropní nosníky a stropní vložky) nalijete beton a po zatvrdnutí odstraníte podpěry, tak se strop může prohnout. Takže by místo stropu byla mísa. No a proto se stojky šroubují trochu víc, než je výška stropu. Strop má tak tvar klenby a když se pak prohne, není z něj mísa, ale víceméně rovina.
Jenže otázka je, jak moc máme ten strop předepnout. O kolik centimetrů výš máme stojky vyšroubovat? A máme vyšroubovat všechny nebo jen ty v prostřední řadě?
Podle dodavatele se má strop předepnout o 1/300 délky stropního nosníku. To v našem případě znamenalo o 2, 5 cm. Jenže nešlo úplně dobře změřit, jestli je stojka vyšroubovaná dostatečně. Takže jsem to tak nějak vyšroubovali a šli jsme od toho s tím, že to změříme, až budeme mít rozmístěný nosníky.